Mačovský shromáždil stovky zahraničních studií a nedávno vydal metodickou příručku „Negativní účinky větrných elektráren“, která cituje 258 vědeckých studií, stovky dalších odkazů a knižních zdrojů. Máčovský v rozhovoru varuje před tzv. „větrným morem“ na Slovensku (plánováno cca 600 turbín) a v Česku (cca 1300), zejména v podobě velkých „akceleračních zón“. Máčovský a jeho spolupracovníci tvrdí, že větrné elektrárny (zejména ty vysoké 250–270 m) nejsou tak „zelené“ a neškodné, jak se často prezentuje.

Hlavním tématem je infrazvuk a další negativní vlivy na zdraví lidí i zvířat, životní prostředí, ekonomiku a energetickou síť. Rozhovor je osobní, emocionální a opírá se o zahraniční zkušenosti z Německa, Švédska, Dánska, Kanady, Austrálie aj.

Nejdůležitější body:

  • Infrazvuk a hluk: Největší problém. Šíří se na desítky kilometrů (10–20 km, některé studie až 15–90 km). Vyšší turbíny produkují více infrazvuku, který se zesiluje interferencí při větším počtu turbín. Citováni: finský expert Mark Metatalo (snížení až >15 km), slovenský prof. Stanislav Žiaran, švédský prof. (25 let výzkumu), německá lékařka Ursula Bellut-Stik, prof. Mariana Alves Pereira (nedoporučuje bydlet blíže než 20 km), mezinárodní asociace pro vibroakustiku. Infrazvuk je pulzní, nepřirozený a může působit jako zvuková zbraň.
  • Dopad na zdraví lidí: Špatný spánek, bolesti hlavy, poruchy rovnováhy, rozmazané vidění, kardiovaskulární problémy, tinnitus, únava, neurózy. Mnoho lidí ani netuší souvislost (90 % podle jedné studie). Lidé opouštějí domovy, nemovitosti klesají o 40–50 % (zmíněn i Donald Trump).
  • Dopad na zvířata a přírodu: Snížení produkce mléka u krav (na 40 %), u slepic až o 90 %, zvýšení kortizolu (stresový hormon) u divokých zvířat o 267 % (zvířata si nezvyknou). Úbytek žížal (–40 %), hmyzu, ptáků, netopýrů. Devastace biodiverzity, změny mikroklima (vysoušení půdy, ovlivnění podzemních vod), negativní vliv na zemědělskou produkci.
  • Ekonomika a energetika: Nestabilita sítě (výkyvy frekvence při změnách větru), spotové ceny elektřiny kolísají do záporných hodnot při přebytku a naopak extrémně rostou při bezvětří. Vysoké náklady na údržbu (výměna ložisek = týdny práce s desítkami kamionů), toxická maziva (1000–1200 l na turbínu), požáry, obtížná likvidace (lopatky 15 tun kompozitů, základy tisíce tun betonu). Životnost 20–30 let, demontáž stojí miliony €. Smlouvy s obcemi umožňují investorům jednostranně odstoupit.
  • Další problémy: Znečištění půdy a vody chemikáliemi (bisfosfáty, SF6) z eroze lopatek (nalezeno až 30 km daleko). Velké betonové základy, rozrývání krajiny, vizuální znehodnocení. „Akcelerační zóny“ se schvalují rychle (12 měsíců) na rozdíl od běžných projektů. V zahraničí tisíce sdružení proti větrníkům (Polsko 1000, Německo 1131), soudní spory a demontáže.

Máčovský zdůrazňuje, že na Slovensku a v Česku chybí lokální odborníci na negativní aspekty, proto se opírá o zahraniční studie. Varuje, že velké projekty (např. 150+ turbín v jedné oblasti) mohou ovlivnit stovky tisíc lidí a celé regiony (Nitra, Trnava aj.).

Výpis klíčových slov: infrazvuk, větrné elektrárny, turbíny, zdraví, negativní účinky, studie, kniha, Máčovský, zapravdu.sk, akcelerační zóna, mikroklima, biodiverzita, nemovitosti, ekonomika, energetická síť, lopatky, toxické látky, kortizol, spánek, bolesti hlavy, Žiaran, Alves Pereira, větrný mor, demontáž, údržba, interferencí, pulzní infrazvuk

Zajímavé myšlenky

  • „Infrazvuk se významně snižuje až ve vzdálenosti větší než 15 km od větrných turbín.“ (finský expert Mark Metatalo)
  • „Osobně bych nebyla blíže než 20 km.“ (prof. Mariana Alves Pereira)
  • „Lidé ani netuší, že jejich problémy (bolesti hlavy, nespavost, únava) souvisí s vrtulemi – 90 % z nich.“
  • Zvířata si na infrazvuk nezvyknou – kortizol zůstává vysoký i po letech.
  • Větrné elektrárny mohou způsobit negativní změny makroklima – odebráním energie z větru dochází k menšímu transportu vlhkosti do vnitrozemí (sucho, méně srážek).
  • Rychlost na špičce lopatky: opticky pomalé otáčky (14/min), ale konec lopatky až 450 km/h → masivní zabíjení ptáků, netopýrů a hmyzu.
  • Smlouvy s obcemi: investor slibuje tisíce € za turbínu, ale může jednostranně odstoupit při nerentabilitě.
  • „Tohle je nejhorší environmentální zátěž, kterou jsem za svůj život zažil.“ (Máčovský)
  • Větrníky v krajině jako „větrný mor“, který segmentuje území a zanechává po desítkách let těžko odstranitelné betonové monstra a toxický odpad.

Minutáž: 00:00 - Projekty běží 01:45 - Kniha o negativních účincích větrných elektráren 03:08 - Infrazvuk 04:34 - Akcelerační zóna 06:42 - Nejhorší účinky větrných elektráren 09:43 - Mapa projektu 10:35 - Větrný mor 12:28 - Krachy větrných elektráren v zahraničí 13:48 - Údržba větrných elektráren  15:00 - Zápach z elektráren 21:25 - Žaloby

Dokumenty: https://www.zapravdu.sk/dokumenty  Stav k 2026-04-27: