Ivan Hoffman kriticky rozebírá, jak se po pádu komunismu vrátil kapitalismus, který podle něj není synonymem svobody, ale především zlodějiny a akumulace majetku v rukou úzké skupiny lidí.
Hlavní teze:
- Znechucení komunismem vedlo k návratu k „temnému včerejšku“.
- Nejprve došlo k velké privatizaci, při které malá skupina boháčů vysála společnost.
- Finanční spekulanti následně zadlužili zbytek společnosti.
- Kapitalismus likviduje konkurenci, demokracii i soběstačnost.
- Podstatou systému není svoboda ani zdravá soutěž, ale chamtivost a posedlost mamonem.
- Hoffman kapitalismus přirovnává k posedlosti, kterou je třeba „vymítat“.
Závěrem konstatuje, že kapitalismus se nemohl vyvinout jinak, než špatně, a že důvody, proč kdysi vznikl komunismus, se po jeho pádu vrátily.
Zajímavé myšlenky
- „Znechuceni světlými zítřky jsme vykročili k temným včerejškům.“
- „Kapitalismus není synonymem svobody. Synonymem kapitalismu je zlodějina.“
- „Kde končí kapitalismus a začíná zlodějina? Kapitalismus je zlodějina.“
- „Podstatou kapitalismu není konkurence, nýbrž její likvidace.“
- „Energií, která pohání kapitalismus, není rozum, ale chamtivost.“
- „Kapitál má sklon k akumulaci. Vždy nakonec skončí v několika největších kapsách.“
- „Nahradit režim, který se občanům omrzel, režimem, který se neosvědčil našim předkům, je typické hlupáctví.“
- Kapitalismus přirovnává k posedlosti ďáblem, kterého je třeba exorcizovat.
Klíčová slova: kapitalismus, privatizace, zlodějina, chamtivost, akumulace kapitálu, ztráta demokracie, oligarchie, postkomunismus, listopad 1989, mamon, posedlost, Ludvík Vaculík, finanční spekulanti, vymítání kapitalismu
