POD HVĚZDOU MEDVĚDICE

Doba letí jako splašená, už nevíme co víc, z lesů zní už jenom ozvěna, už se málo kouká na Měsíc, už se málo kouká na Měsíc.

Už mizí stopy v jehličí, už se voda dováží, už ani sojka nekřičí, tak kdy se odvážíš? tak kdy, kdy se odvážíš?

REF: Pod hvězdou Medvědice, vítám nový den, pod nebem nechceš více, než zastavit se jen. Pod souhvězdím stromů, řek,  pramenů a skal v ohni strachy spal čeho by ses bál

Hledej stopy příběhů hledej vnitřní svět svůj záměr v moři i na břehu chtěj svůj směr uvidět, chtěj svůj směr jasně uvidět.

Máma chrání svoje mláďata, pak je pustí do světa, všechna pro a proti přijatá, vnitřní síla rozkvétá, vnitřní síla a moudrost rozkvétá.

REF: Pod hvězdou Medvědice...

Jsme živí, máme kořeny, ještě pořád máme čas, ženy mužům, muži pro ženy, spolu prožít spoustu krás, láska probouzí se v nás

REF: Pod hvězdou Medvědice...