Způsob posmrtné existence závisí do značné míry na tom, jak člověk žil na světě; o osoby, které mají vztah k umění, jako například k hudbě, malířství a literatuře, nebo se zajímají o filozofii, je po smrti dobře postaráno. Na druhé straně lidé orientovaní čistě hmotně, jejichž zábava a zájmy se týkají fyzického těla, kteří vsadili především na sport, tělesné požitky a získávání peněz, si nevědí se svým časem na onom světě rady a prožívají určitou frustraci, dokud si nenajdou nějaký nový zájem.
Za života: Máme tři těla, duchové, astrální a hmotné, jež lze přirovnat ke spodnímu prádlu, šatům a svrchnímu kabátu. Smrtí na fyzické rovině se zbavujeme svrchního kabátu, tj. hmotného těla, a smrtí na astrální rovině odkládáme šaty, tj. astrální tělo; takže člověk zůstává jakoby ve spodním prádle, tj. v duchovém těle, a takto oděn vstupuje do mentálního světa.
Duchové tělo nevyvinutého člověka, jenž má za sebou tak asi padesát inkarnací u srovnání s vyvinutou lidskou osobností, řekněme po pěti stech inkarnacích, se podobá proutěnému koši v počáteční a závěrečné fázi výroby. Nejprve má koš pouze základní tvar s několika vpletenými pruty. Nakonec ale pletivo zhoustne a vyplní všechny mezery; hotový koš se pak skládá z několika set jednotlivých prutů, jež působí dojmem jediného celku. Každý z nich lze přirovnat k určitému stupni duchovního vývoje, který člověk víceméně zvládl.
Málokdo si uvědomuje, že člověk, jak ho známe na pozemské rovině, je pouze nepatrnou částí skutečného člověka - ega - a toto ego neboli individualita chrání a vede pozemského člověka, jak nejlépe umí, ovšem v mezích svobodné vůle, která je dána všem lidem, jakmile jednou dosáhli úrovně.
Další postřehy a moudra v knize: Putování duše aneb metafyzická zdravověda, Peter Richelieu
