Pomocí příběhů, jako je sufijský příběh o otrávené studni, nebo osobních anekdot ilustruje, jak mysl vytváří iluzi reality, která nás často vzdaluje od přítomnosti a pravdy. Kritizuje moderní společnost, jejíž hodnoty a technologie považuje za zdroj „šílenství“, a nabádá k introspekci, uvědomění a překonání strachu prostřednictvím humoru, pokory a jednoduchosti. Přednáška je výzvou k přehodnocení našich přesvědčení a k návratu k autentickému prožívání života.

Beseda - biocentru Slunce v Krajinské ul., České Budějovice, 6.3.2025

Rešerše

Přednáška se zabývá tématem lidské mysli a jejího vlivu na vnímání reality, přičemž čerpá z filozofických, psychologických a duchovních zdrojů. Pjér la Šé'z se inspiruje myšlenkami Carla Gustava Junga, východními filozofiemi, jako je indická tradice, a folklorními příběhy, například sufijským vyprávěním o otrávené studni. Tento příběh slouží jako metafora pro kolektivní vědomí zmanipulované společenskými a mediálními vlivy, které označuje jako „otravující“. Pjér kritizuje moderní civilizaci za její posedlost technologickým pokrokem, materialismem a strachem, což podle něj vede k odcizení od přirozené přítomnosti a autenticity, kterou nacházíme například u dětí.

Mezi klíčové body patří:

  1. Mysl jako produkt bolesti a programování: Pjér tvrdí, že mysl vzniká z traumatu a společenské „domestikace“, která nás učí přijímat koncepty a strach jako realitu. Cituje Jungovu hypotézu o vzniku mysli z bolesti pračlověka, který si vysvětluje tragédii (např. smrt syna) pojmenováním démona.
  2. Strach jako manipulátor: Strach je podle Pjéra hlavním nástrojem, který mysl využívá k odvádění pozornosti od přítomnosti. Ilustruje to příklady, jako je obava z hypotetických scénářů („co kdyby mě někdo chtěl zabít“), a nabádá k přímému čelení strachu, které často odhalí jeho banalitu.
  3. Kritika modernity: Pjér označuje moderní společnost za „šílenou“ kvůli jejímu spoléhání na technologie (např. jaderná energie, atomové zbraně) a materialismus (šetření na ledničku pro štěstí). Vidí v tom odklon od přirozeného řádu a přítomnosti.
  4. Autonomie a svoboda: Klíčovým poselstvím je, že každý člověk je „autonomním tvůrcem své existence“. Pjér zdůrazňuje, že strach a manipulace fungují, pouze pokud jim člověk sám podlehne, a vyzývá k převzetí odpovědnosti za vlastní prožívání reality.
  5. Český humor a moudrost: Pjér vyzdvihuje českou schopnost dekonstruovat falešné autority humorem, což považuje za klíčovou sílu v nadcházející době, kterou přirovnává k potenciálnímu kolapsu civilizace (podobně jako Atlantida).

Klíčová slova: Mysl, Strach, Otrávená studna, Geoinženýrství, Přítomnost, Domestikace, Výchova, Podvědomí, Archetypy, Autonomie, Civilizace, Technologie, Trauma, Sufijský příběh, Jung, Koncepty, Realita, Šílenství, Humor, Pokora, Atlantida, Kolektivní vědomí, Manipulace, Duchovnost, Přirozenost

Zajímavé myšlenky

  1. Otrávená studna jako metafora manipulace: „Přijde čarodějnice a otráví studnu, ze který všichni pijou. A jakmile je ta studna otrávená, tak každý, kdo se napije, zešílí.“ (7:10) – Pjér tím ilustruje, jak média a společenské narativy deformují naše vnímání reality.
  2. Mysl vzniká z bolesti: „Jung má zajímavou tezi, že mysl se rodí z bolesti člověka, dítěte… z traumatu, z nemožnosti pochopit situaci, která je trýznivá.“ (21:54–22:21) – Navazuje na Jungovu hypotézu, že mysl je reakcí na trauma, které si vysvětlujeme pojmenováním (např. démon).
  3. Strach jako iluze: „Strach je negativní energie, která přivolává to, k čemu se váže.“ (1:18:54) – Pjér ilustruje, jak strach generuje hypotetické scénáře, které se mohou stát skutečností, pokud jim podlehneme, a nabádá k jejich přímému zkoumání.
  4. Autonomie člověka: „Každý z nás je autonomní tvůrce svý existence… nemůže nikdo rozhodovat o tom, jak se já budu cítit a jak já budu prožívat tuto realitu.“ (1:21:02–1:22:20) – Zdůrazňuje osobní odpovědnost a svobodu při vytváření vlastní reality.
  5. Český humor jako síla: „Češi mají vyvinutou schopnost vnímat autoritu, která je v pravdě… Autoritu, která je vnucovaná, nikdy nepřijmou. Naopak budou jí humorem deklasovat.“ (1:42:47–1:43:15) – Pjér vidí český humor jako nástroj odporu proti manipulaci a zdroj moudrosti.
  6. Civilizace a technologie: „Technologickej pokrok xkrát ty civilizace zlikvidoval. A tu zkušenost máme v našich buňkách.“ (1:28:44) – Pjér varuje před slepou vírou v technologický pokrok a připomíná, že předchozí civilizace (např. Atlantida) zanikly kvůli jeho zneužití.
  7. Přítomnost dítěte: „Když vidíte malý dítě, tak nevidíte bytost, která je ovládaná myslí. Je tam čistá přítomnost.“ (16:31) – Děti představují stav bez programování myslí, což je ideál, ke kterému bychom se měli vracet.
  8. Pokora a omezení vnímání: „Sokrates to řekl nejlíp. Vím, že nevím nic… Vyvozovat závěry z jednoho políčka oproti takhle dlouhýmu filmu je nesmysl.“ (16:02–16:29) – Pjér zdůrazňuje pokoru vůči omezenosti našeho vnímání reality.
  9. Podvědomí a jeho projevy: „V podvědomí jsou trochu jiný věci, než který máme ve vědomí… Člověk se prořekne a vyjádří to, co je ten základní pocit.“ (27:46–28:31) – Ukazuje, jak podvědomí ovlivňuje naše chování a projevy, například při prořeknutí.
  10. Selské řešení problémů: „Češi v tomhletom sehrajou klíčovou roli… sledujou se zájmem, vymyslej pár vtipů a zasmějou se.“ (1:42:19–1:42:47) – Vyzývá k jednoduchým, pragmatickým řešením a optimismu tváří v tvář civilizačním výzvám.