Keltské oppidum Závist u Zbraslavi bylo v době Keltů (kmen Bojů) rozsáhlým opevněným sídlištěm o rozloze 170 ha – druhým největším městem v tehdejší Evropě. Bojové byli zdatní válečníci, kteří bojovali proti Římanům a dali jméno Čechám, řekám i části našeho genomu. Dochovaly se původní cesty, mohutné valy (celkem 9 km opevnění, výška až 9 m) a zásobníky vody. Uvnitř byly ulice, řemeslnické domky, zemědělské zázemí, dílny na hrnčířství a šperkařství, těžba zlata, ražba mincí a dovoz soli, kovů i jantaru.
Centrem byla Akropole na vrcholu kopce – posvátné místo oddělené vlastní hradbou, kde sídlili duchovní vůdci a stála svatyně pro spojení s bohy. Archeologický výzkum z minulého století odhalil základy nejstarší kamenné (zděné) stavby v Česku – trojbokého chrámu (strany 9, 10 a 11 m, výška přes 3 m), který je unikátní ve střední Evropě. Nálezy zahrnují desítky stříbrných a bronzových amuletů/koleček spojených s bohem Bohataranisem (pravděpodobně Taranis) a doklady uctívání bohyně Lovu a Luny (ekvivalent řecké Artemis). Mluvčí videa zmiňuje osobní setkání s „energií Velké matky“ na místě jejího uctívání.
Místo je národní kulturní památkou. Obec Dolní Břežany oslovila bez výběrového řízení architekta Josefa Pleskota k projektu „zpřítomnění“ Akropole. Původní návrh s barevnými betony vyvolal protesty (tisíce podpisů). Projekt byl potichu přepracován: místo betonu má být Akropole zasypána tisíci tunami štěrku (až 0,5 m hloubky) a černým kamenem, základy budov z černého kamene, plocha zatravněna. Součástí je i vyšší rozhledna, která narušuje původní atmosféru. Celkové náklady cca 15 milionů Kč (starší údaj). Kritika: zničení možností dalších archeologických výzkumů, přehřívání půdy, poškození vzácných rostlin, zátěž pro lokalitu (cca 1200 nákladních aut), zarůstání místa místo údržby a odmítnutí jednoduchých návrhů (např. dřevěný idol od pohanské společnosti s odkazem na „pijetu místa“). Lidé by raději jen nízké zídky označující půdorys chrámu a svatyní.
Výpis klíčových slov: keltské oppidum, Závist u Zbraslavi, kmen Bojů, Akropole, svatyně, kamenný chrám, nejstarší zděná stavba, Velká matka, Bohataranis, bohyně Lovu a Luny, Josef Pleskot, zpřítomnění Akropole, štěrkové zasypání, rozhledna, národní kulturní památka, archeologický výzkum, pohanská společnost
Zajímavé myšlenky
- Oppidum dokázalo v případě ohrožení poskytnout provizorní útočiště až 40 000 lidem z okolí – ukazuje na obrovskou organizovanost a význam lokality.
- Kamenný chrám na Akropoli je nejstarší zděnou stavbou u nás a jedinou svého druhu ve střední Evropě (trojboká stavba s hrazděným zdivem).
- Mluvčí popisuje silný duchovní zážitek – „setkání s energií Velké matky“ přímo na místě uctívání, které posílilo i díky improvizované svatyni místních.
- Ironie moderního přístupu: obec odmítla jednoduchý dřevěný idol s odkazem na „pijetu místa“, ale schválila milionový projekt s těžkou technikou a zasypáním, který podle kritiků pijetu mnohem více narušuje.
- Jednoduché řešení (nízké zídky označující půdorys) by stačilo k zpřítomnění, aniž by se ničila archeologie a příroda – oproti „velkolepému“ zásahu za 15 milionů.
Tereza Hrabě vnímá energii (načítá obrazy, situace, ...) historii spirituálních/duchovních silných míst,
