V rozhovoru se dozvíte:

  • Co bychom měli jíst, abychom podpořili svůj mikrobiom
  • Jaké chyby při stravování děláme
  • Jestli je česká kuchyně prospěšná pro náš mikrobiom
  • Co u vědců vyvolalo vlnu zájmu o střevní mikrobiotu
  • Čím je unikátní laboratoř v Novém Hrádku
  • Zda fungují probiotika na míru
  • Proč se dala prof. Tlaskalová na medicínu

Dlouhý článek přináší informace od odbornice na imunitu. Malá ukázka.: 

Co ovlivňuje kvalitu našeho mikrobiomu?

Mikrobiom a jeho vývoj ovlivňuje řada faktorů, a to už od začátku života (způsob porodu – přirozený nebo císařským řezem), způsob výživy (kojení nebo umělá výživa), vliv mají dědičné faktory, rasa, životní styl. Je dokázáno, že s průmyslovým rozvojem ztrácíme své generacemi předávané mikrobní dědictví, to znamená tu dobrou mikrobiotu s širokou rozmanitostí. Je zajímavé, že s ekonomickým rozvojem dochází ke zhoršení kvality naší mikrobioty (především ke snížení diverzity).

K faktorům, které k tomu přispívají, patří i urbanizace. Dnes většina populace ekonomicky prospívajících zemí žije ve městech, zde dochází k nahromadění a vzájemnému styku lidí (např. hromadná doprava), při tom se snížil se kontakt s přírodou a změnil se výrazně způsob života (např. změna stravy, efekt prý má i chlorování vody). Existuje řada srovnávacích studií ukazující na rozdíly mikrobiomu mezi obyvateli průmyslově vyvinutých zemí a obyvateli zemí rozvojových.

Roli hraje i způsob stravování, dnes jíme průmyslově vysoce zpracované potraviny, které vyloženě škodí. Měli bychom varovat především před těmi potravinami, které jsou trvanlivé, balené, slazené, zkrátka takové, které naznačují, že mají v sobě přídavné látky. Mikrobiomu škodí nezdravý způsob života, proto je důležitý pohyb, dobrý spánek a minimum stresů.

Co říkáte na českou stravu? Je česká kuchyně pro náš mikrobiom vlídná nebo naopak?

Myslím, že není nejlepší, obsahuje poměrně hodně masa a málo zeleniny a ovoce, zvláště ve veřejném stravování. Například u nás jsou oblíbené uzeniny, ty jsou jsou podle Světové zdravotnické organizace jednou z nejhorších potravin, které můžeme jíst. Také si myslím, že lidé si málo vaří a hodně používají potraviny vysoce průmyslově zpracované (např. potraviny s dlouhou trvanlivostí, potraviny obsahující řadu látek zlepšujících chuť i vzhled potravin). Věřím, že s tím, jak se šíří osvěta o prevenci chorob, lidé začnou i u nás víc o svém zdraví a významu prospěšné mikrobioty uvažovat. I tomu by měly posloužit nové poznatky o mikrobiomu, ukazující, že mikrobiota rozhoduje o našem zdraví, že existuje přímé propojení mikrobioty s funkcí většiny našich orgánů.

Autor:  Ondřej Horecký ... Více v článku.